ATODA Medical - soukromá klinika Praha 7

Když se řekne zelenina, mnoho lidí si vzpomene na svá dětská léta, kdy jim rodiče nutili brokolici, květák, kapustu a jiné, avšak oni odolávali, a ani nyní v dospělosti si zeleninu téměř vůbec nedopřávají. Je to ale velká škoda. Zelenina nemá takovou energetickou hodnotu jako například některé druhy ovoce, maso či mléčné výrobky, a proto je skvělým pomocníkem při udržování tělesné hmotnosti nebo mírné redukci, kdy člověk nechce přijímat velké množství energie, ale potřebuje být sytý. Zelenina možná není nejbohatším zdrojem bílkovin, tuků a sacharidů, zato v ní najdeme velké množství vitaminů (A, skupiny B, C, E, K), minerálních látek (draslík, hořčík) a především vlákniny. Právě tyto prospěšné látky jsou pro tělo nezbytné, aby mohlo správně fungovat v dlouhodobém horizontu. Navíc nás ochraňují před vznikem různých nemocí. Vláknina jako taková ovlivňuje hladinu cukru v krvi, respektive hladina cukru nevzroste tak rychle jako po potravině chudé na vlákninu, a může příznivě ovlivňovat také hladinu cholesterolu v krvi. Pokud sníme jídlo bohaté na vlákninu, prodlouží se čas trávení v žaludku, cítíme se déle sytí a nemáme tak tendenci hodinu po obědě sníst nějakou sladkost. Dostatečný příjem vlákniny, to je přibližně 30 g za den, má preventivní účinky před vznikem zácpy a také před rozvojem karcinomu tlustého střeva, což je bohužel jeden z nejčastějších druhů nádorů, který se vyskytuje u nás v ČR. V podstatě je vláknina takový kartáč, který nám čistí střeva od zbytků potravy a ty poté z těla vyloučíme stolicí. Různé zdroje uvádí denní příjem zeleniny minimálně 300 g, ale může to být klidně 500 i 600 g, pokud je toho člověk schopen. Důležité je samozřejmě dodržovat i pitný režim, aby množství přijaté vlákniny mohlo správně plnit svůj účel. Jezte proto denně zeleninu v různých formách a druzích, kterou si můžete zařadit ke každému jídlu. Vaše tělo vám bude do budoucna vděčné. Nechte si poradit od našeho nutričního terapeuta.

Ovoce je bohatým zdrojem vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Najdeme v něm také sacharidy, přesněji řečeno fruktózu (ovocný cukr), což mnoho lidí odrazuje, jelikož se jedná o jednoduchý cukr. Ovšem to není důvod, proč se zcela vyhýbat konzumaci ovoce. Pokud si denně dopřejete přibližně 200–250 g ovoce v syrovém stavu, pak se opravdu nic špatného vašemu tělu nestane. Právě naopak – můžete přijmout téměř třetinu denní potřeby vlákniny, pokrýt potřebu vitaminů, především vitaminu C, který je skvělý na posílení imunity, a dopřejete organismu další minerální látky. Trendem jsou tzv. fresh džusy, tedy vymačkané a následně promixované šťávy z různých druhů ovoce a zeleniny. Člověk by řekl, jak dělá hrozně dobrou službu svému tělu, když vypije v 0,5 litru tolik kusů ovoce, ale to není zcela dobré. Mixováním se naruší téměř všechna vláknina v ovoci i zelenině, čímž vzroste energetická hodnota fresh džusu a také glykemický index. Zjednodušeně řečeno, glykemický index udává schopnost určité potraviny zvýšit hladinu cukru v krvi. Je-li index nízký (pod 55), pak taková potravina zvyšuje hladinu cukru v krvi pomaleji. Pokud je index vysoký (nad 70), pak zvyšuje hladinu velice rychle. Proto by lidé měli raději volit potraviny s nižším glykemickým indexem, což platí také pro lidi léčící se s diabetem 2. typu. Z tohoto důvodu se nedoporučuje konzumace ovoce ve formě fresh džusů. Jedná se o kalorickou a sacharidovou bombu, kterou tělo rozhodně pravidelně nepotřebuje. Co se týče sušeného a lyofilizovaného (prudce zmraženého) ovoce, je nutné podotknout, že se jedná o sladší verzi ovoce, a proto by opět nemělo být v této formě denně / pravidelně zařazováno. Samozřejmě si ho ale dopřejte jednou za čas. Stručně řečeno, zařazujte ideálně denně ovoce do svého jídelníčku, ale dbejte na formu, v jaké ho konzumujete. Nechte si poradit od našeho nutričního terapeuta.

Už mnoho let se pojí s konzumací mléka a mléčných výrobků různé mýty, které se nedaří laické společnosti vyvrátit. Pojďme si tedy říct, jaké mýty to jsou, a kde je vlastně pravda. „Mléko a mléčné výrobky zahleňují.“ je věta, kterou slyšel snad každý. Tento mýtus se rozšířil po vydané studii o astmatu jednoho lékaře ze 12. století, ve které tvrdil, že mléko zvyšuje produkci hlenu. Dnes již ovšem existují nové studie z 21. století, které toto tvrzení zcela vylučují. U některých lidí se může spíše jednat o subjektivní pocit zahlenění právě díky uvěření v tento mýtus. Pokud si nalijete skleničku mléka a vypijete ji, uvidíte, že sklenice je pokryta bílým filmem (tenkou vrstvou). Když ale počkáte pár minut, film zcela zmizí, jelikož zbytek mléka steče na dno sklenice. Stejným způsobem to funguje i v jícnu, který je po konzumaci krátce pokryt tímto filmem, ale po chvíli vše steče do žaludku. Nejedná se však o hlen. Dalším mýtem je tvrzení „Konzumace mléka a mléčných výrobků způsobuje osteoporózu.“. Osteoporóza je zjednodušeně řečeno řídnutí kostí, při kterém hrozí vyšší riziko zlomenin. K osteoporóze dochází při nedostatečném příjmu vápníku a vitaminu D, ale záleží také na pohlaví a věku jedince. Zastánci tohoto nepravdivého tvrzení říkají, že právě mléko může za odvápňování kostí, respektive úbytek vápníku v kostech. To ale není vůbec pravda, právě naopak. Mléko a mléčné výrobky jsou bohatým zdrojem vápníku a skvěle se z nich v těle vstřebává vápník do kostí. Určitě existují i další mýty spojené s konzumací mléčných výrobků, pravda je ovšem taková, že se jedná o jedinečný zdroj prospěšných látek pro naše tělo. Pokud tedy netrpíte laktózovou intolerancí či nemáte alergii na bílkovinu kravského mléka, pak můžete konzumovat mléko a mléčné výrobky denně. Vždy doporučujeme konzultaci ohledně mléčných výrobků u našeho nutričního terapeuta.