Když se řekne zelenina, mnoho lidí si vzpomene na svá dětská léta, kdy jim rodiče nutili brokolici, květák, kapustu a jiné, avšak oni odolávali, a ani nyní v dospělosti si zeleninu téměř vůbec nedopřávají. Je to ale velká škoda. Zelenina nemá takovou energetickou hodnotu jako například některé druhy ovoce, maso či mléčné výrobky, a proto je skvělým pomocníkem při udržování tělesné hmotnosti nebo mírné redukci, kdy člověk nechce přijímat velké množství energie, ale potřebuje být sytý.

Zelenina možná není nejbohatším zdrojem bílkovin, tuků a sacharidů, zato v ní najdeme velké množství vitaminů (A, skupiny B, C, E, K), minerálních látek (draslík, hořčík) a především vlákniny. Právě tyto prospěšné látky jsou pro tělo nezbytné, aby mohlo správně fungovat v dlouhodobém horizontu. Navíc nás ochraňují před vznikem různých nemocí.

Vláknina jako taková ovlivňuje hladinu cukru v krvi, respektive hladina cukru nevzroste tak rychle jako po potravině chudé na vlákninu, a může příznivě ovlivňovat také hladinu cholesterolu v krvi. Pokud sníme jídlo bohaté na vlákninu, prodlouží se čas trávení v žaludku, cítíme se déle sytí a nemáme tak tendenci hodinu po obědě sníst nějakou sladkost. Dostatečný příjem vlákniny, to je přibližně 30 g za den, má preventivní účinky před vznikem zácpy a také před rozvojem karcinomu tlustého střeva, což je bohužel jeden z nejčastějších druhů nádorů, který se vyskytuje u nás v ČR. V podstatě je vláknina takový kartáč, který nám čistí střeva od zbytků potravy a ty poté z těla vyloučíme stolicí.

Různé zdroje uvádí denní příjem zeleniny minimálně 300 g, ale může to být klidně 500 i 600 g, pokud je toho člověk schopen. Důležité je samozřejmě dodržovat i pitný režim, aby množství přijaté vlákniny mohlo správně plnit svůj účel.

Jezte proto denně zeleninu v různých formách a druzích, kterou si můžete zařadit ke každému jídlu. Vaše tělo vám bude do budoucna vděčné.

Nechte si poradit od našeho nutričního terapeuta.